Panství Pavlovich, kdysi nádherný zámeček postavený v roce 1863 za vlády Napoleona III., stále nese stopy své slavné minulosti navzdory svému úpadku. V přízemí se rýsují pozůstatky dávno minulé doby: kulečníková místnost, jídelna a společenská místnost připomínají dávné okázalosti. Dvě schodiště, jedno majestátní s pianinem pro pána a druhé nenápadné pro služebnictvo, svědčí o sociální hierarchii, která zde panovala.
Zámek byl zakoupen Portugalci a zažil svůj tragický osud po prudké bouři v roce 1999, která způsobila škody, jež jeho noví majitelé nedokázali překonat. Nedostatkem prostředků na potřebné opravy byl zámek opuštěn svému smutnému osudu, vystaven útokům času a zapomnění.
Společnost přišla odvézt stropy z patra a za sebou zanechala kontejner, který je svědkem zkázy, jež nyní v těchto místech panuje. Nábytek, kdysi svědek dávné slávy, leží venku, opuštěný a zanedbaný. Jen jeden flipper, zázračně zachovaný, jako by čekal na ruku, která ho znovu uvede do hry.
Navzdory svému zchátrání zůstává zámek Pavlovich fascinujícím svědkem historie, pozůstatkem velkoleposti, který vyvolává jak úžas, tak smutek. Je třeba být při návštěvě opatrný, protože i ve svém zchátralém stavu zámek stále vyzařuje okouzlující auru, svědectví o minulosti, která je sice pryč, ale nikdy nezapomenutá.
